Před měsícem a půl jsem měl obchodní schůzku s jednou nejmenovanou potenciální klientkou, která mě našla v nějaké skupině, kde jsem aktivní, radím a dělím se o část svého know-how. Když pominu fakt, že za svými klienty běžně jezdím třeba i do Brna na celodenní jednání rozdělené obědem do dvou fází, cesta ze Stodůlek na Čerňák mě vlastně nijak extra netrápí, pokud to není každý den. Navíc když už jsem tam jel, domluvil jsem tam rovnou 2 jednání, aby ta cesta měla trochu smysl.
(Nutno dodat, že když já vyzvu na schůzku například právníka a potřebuji jeho čas, jsem již dopředu připravený jeho čas zaplatit.)
Nyní k věci.
Paní má nebo tou dobou měla e-shop postavený na platformě PrestaShop verze 1.6.x, který je z nějakého důvodu v katastrofálním stavu. Navíc byl upravovaný několika zcela nekorektními způsoby. V rámci schůzky mi chtěla předat veškerou agendu po bývalém programátorovi (na e-shopu jich v průběhu času pracovalo více), se kterým podle jejích slov již nechce dále spolupracovat. Jen tak vtipně jsem se optal, jaký byl problém s programátorem (jelikož vím, že je to dost specifická sorta lidí ve většině případů):
Já: Jaký byl problém s programátorem? Nedodržoval termíny? Nereagoval?
Klientka: To ani ne. Vlastně to byl docela schopný člověk. Jenom si potom účtoval úplně všechno…
Já: (bez reakce)
V tu chvíli ve mně hrklo, schůzku jsem nějak dokončil a po jejím ukončení přemýšlel, co to jako má znamenat. Co sakra jiného bych si měl nechat platit, když ne úplně všechno?
Po předložení cenové nabídky podle naší hodinové sazby mi bylo po mailu ještě vyčteno, že přece nebude platit za naše služby tolik, když ji e-shop nevydělává, na což jsem již dále nereagoval (vážně nebylo jak).
Jak již možná někteří tuší, na spolupráci jsme se nedomluvili.